Jak nás věřící vidí ti ostatní = poznáte je po jejich ovoci.

Nikdy jsem nechtěla věřit v Boha, protože to co mi „Boží velvyslanci“ ukazovali o Bohu, bylo pro mne odstrašující. Díky Bohu, že mě vzal vážně, když jsem mu řekla, že v takového boha, kterého mi ukazovali tehdejší křesťané, nechci věřit, a On ve své milosti a lásce ke mně mi ukázal, že je jiný a já již 20 let patřím svému Pánu Ježíši. A proč to píši?

Protože jsem se dostala do situace, kdy vnímám nás křesťany, nebo alespoň ty, co si tak říkají, a tak prezentují Boha zde na zemi a začíná mi to připomínat dobu, kdy jsme nechtěla v takového Boha věřit. Jen pár příkladů. Končí bohoslužby, věřící postupně vychází z kostela (modlitebny či jiné budovy) a začínají přecházet cestu asi 10 metrů od přechodu pro chodce. Nebo stojí se svým vozem na území, kde není povoleno parkovat. Nebo se rozhodnou si zaplatit nabídnutý účet bez stvrzenky s nižší cenou, kdy nemusí platit DPH… kolik křesťanů neodolá?

Poslední kapkou je, když jedu na služební cestu ve služebním autě, a na dálnici se na mne tlačí vozidlo a nutí mne buď zrychlit, když pravý pruh je plný, abych mohla co nejdříve uhnout, nebo mne donutí co nejrychleji uhnout a já pak sleduji zadek auta, kde se hrdě „zlatí, červená, modrá … nebo jiná barva“ velká rybička-znak křesťanů (či kříž, nebo jiná křesťanská nálepka) nebo se na zpětném zrcátku houpe růženec s křížem a na něm (chudáček ukřižovaný) Bůh Ježíš, a na tachometru tohoto vozidla je minimálně 150 km, protože se mi ztrácí z dohledu.

Dal si někdo z nich otázku „Choval by se tak Ježíš sám?“ Nám je řečeno v 1 Janově 2,5-6 „Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.“ Asi si do hloubky neuvědomujeme, že jsem pod drobnohledem nevěřících a hledajících, a zároveň jsme „Boží velvyslanci“ a podle našeho ovoce a lásky mají poznat, že je mezi námi živý Bůh, Ježíš Nazaretský.

Místo toho ignorujeme zákony této země, překračujeme rychlost, nepřecházíme na přechodech, podvádíme stát okrádáním na daních, překračujeme zákazy a podobně, a co je nejhorší, nevnímáme to jako hřích. Pak si říkají o nás „kážou vodu, ale pijí víno“ Neuvědomujeme si, jak působíme na okolí, když si stěžujeme, brbláme, kritizujeme politickou scénu, pomlouváme, nadáváme, je v nás hořkost, závist či dokonce nenávist a jsme nespokojeni …. V tu chvíli je pro ty, co nás sledují, Bůh tak vzdálen, jako ten starý dědeček na obláčku, který se neumí postarat ani o ty, co v Něho věří. Je to jen „sadista“ který si hraje s osudy lidí, někomu pomůže a jiný musí trpět a Bůh si v jeho utrpení ještě hoví (podle toho jak to prezentujeme navenek). Je to Bůh, kterému na lidech vlastně nezáleží a jen vyžaduje za svoji přízeň dodržování nesplnitelných pravidel, příkazů a zákazů. Odpouští nám, a nevyžaduje změnu v našich životech, protože si dále hřešíme stejně s tím, že Bůh nám přece odpustí, když se vyzpovídáme. 

Ti, co v Něj věří, si z Něj moc nedělají, když v malých dávkách, ale přesto překračují hranice, co je a není „čisté – košér“, a tak neprojevují bázeň a lásku k Bohu, takže to s tou Boží spravedlností asi nebude zas tak“ horké“!?! Není to tak? Do toho ta hrozná nauka o očistci z Něj dělá nedostatečně schopného Boha, když si své „hříšky“ odčiníme my sami. Z toho všeho to dělá šílený obraz Ježíše, který za naše hříchy zaplatil nejvyšší cenu z lásky k nám, když my ho reprezentujeme takovým způsobem.

Takto se mi jevil Bůh, než jsem uvěřila a přijala Ježíše do svého srdce a života, za svého Pána a Zachránce a nejlepšího Přítele. Kdyby však záleželo na těch, kteří ho reprezentovali, asi bych nikdy neuvěřila.

Píši to proto, že lidé nás sledují, a my máme být těmi, kteří dobře reprezentují Ježíše zde na zemi. Stále totiž platí: „Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. A tak je poznáte po jejich ovoci.“ Matouš 7,17-20

Ježíš by měl být a je pro nás nejlepším zrcadlem, proto se učme být jako ON, ať se mu podobáme. 1 Jan 2,5-6 „Kdo však zachovává Ježíšovo slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v Ježíši jsme. Kdo říká, že v Ježíši zůstává, musí žít tak, jak žil Ježíš.“ Ať můžeme říci jako Pavel „nežiji už já, ale žije ve mně Ježíš. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“ Gal 2,20.  Nepohrdejme tedy Boží milostí: „Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti skrze zákon, byla by Ježíšova smrt zbytečná.“ Gal 2,21

Jsme velvyslanci Božího království, chovejme se podle toho, nebo si přiznejme, že Bůh v našich životech není a jde o pouhé náboženství a tradici.

Ježíš není náboženství, je to láska a stojí o osobní vztah s každým z nás.

Ať se představí sám:

Pokoj s tebou. Jmenuji se Ježíš a chci ti touto cestou říci, že tě miluji a že mi na tobě nesmírně záleží.

Možná, že tomu nyní nevěříš, ale toto je plná pravda: Stvořitel a vládce celého světa a vesmíru tě miluje zcela osobní láskou a má o tebe a o tvůj život velký zájem.

Ano, toužím po přátelství s tebou. Po vzájemném, osobním vztahu mezi tebou a mnou.

Vůbec netušíš, jak dobře tě znám. Netušíš, že o tvém životě, jak vnitřním tak i vnějším, vím úplně všechno. Do nejmenšího detailu. I to je předpoklad, abych tě mohl milovat zcela osobně, zcela konkrétně a to bez jakýchkoliv podmínek. Nikdo na světě ti nemůže rozumět jako já. Nikdo tě nemůže chápat tak jako já. Právě proto, že nikdo na světě tě nezná tak dobře jako já. Největší touhou mého srdce je starat se o tebe a obdarovávat tě v každém okamžiku tím nejlepším, co právě potřebuješ.

Miluji tě, ať si to uvědomuješ nebo neuvědomuješ, ať chceš nebo nechceš. Přestože jsem všemohoucí, jednu věc udělat nemohu. Nemohu tě přestat milovat…

Miluji tě s tvými přednostmi i chybami.

Nemiluji tě pro tvé přednosti, ale s tvými přednostmi.

Nemohu tě přestat milovat pro tvé chyby. Miluji tě i s nimi.

Miluji tě s tvými hříchy i s tvým úsilím, které vynakládáš, bez ohledu na to jestli máš bohatství nebo máš nouzi.

Protože tě dokonale znám, nemusíš si přede mnou dávat žádnou masku, jak to často činíš před lidmi.

Miluji tě, protože můj Otec tě stvořil pro lásku. A vůbec nezáleží na tom, jestli o této lásce víš nebo nevíš, jestli s ní spolupracuješ, či nikoliv.

Nemiluji tě pro tvou dobrotu či dokonalost, ale proto, že dobrý a dokonalý jsem já.

Nedávám ti žádnou podmínku, abych tě mohl milovat. Má láska je bezpodmínečná. Nemůžeš učinit vůbec nic, abych tě miloval více, stejně tak nemůžeš učinit nic, abych tě miloval méně. Miluji tě celou svou mocí a silou všemohoucího Boha. Boha, který stvořil veškerý vesmír, všechno viditelné i neviditelné, který stvořil i tuto planetu Zemi, na které žiješ. Nenalezneš na Zemi ani v celém vesmíru nic většího a dokonalejšího, než je má láska k tobě.

To je základní pravda o tvém životě:

Bůh si tě zamiloval a miluje tě zcela osobní, bezpodmínečnou a neměnnou láskou.

Láskou, která je větší než veškerý viditelný i neviditelný vesmír.

Láskou, která má stejný rozměr jako Bůh, protože Bůh je láska.

Já jsem láska.

Miluji tě, a nikdy tomu nemůže být jinak.