VOX POPULI aneb kam až může zajít satira? Je možné hlásat, že Bůh je homosexuál?

Známe příběh redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, kde velmi špatně dopadlo uveřejnění karikatury proroka Mohameda, novináři byli postříleni za hanobení muslimského proroka. Ale Reflex ve svém článku se rozhodl jít za hranici satiry a vnášet nenávist a pohrdání tentokrát ne Mohameda, to je jak jsou si sami vědomi, mohlo stát život, tak si vzali na paškál křesťany, přesněji Božího Syna Ježíše ve článku „Je Bůh homosexuál? Účast Boha na průvodu Prague Pride zaskočila církev i celou křesťanskou veřejnost“ Cituji z článku: „PS: Pokud jste muslim a máte nutkání přijít vystřílet naši redakci, protože si děláme srandu z Boha, tak pozor. My si děláme legraci z křesťanského boha. Z toho vašeho by nás to ani nenapadlo. Váš Bůh je stoprocentně heterosexuál jak poleno. Gratulujeme.“

Nemám nic proti tomu, že je uvedena přítomnost Boha v pochodu. S tím souhlasím a nemám nic proti tomu, protože Bůh miluje hříšníka. A kvůli každému z nás Jeho Syn Ježíš přišel udělat most přes propast mezi Bohem  a člověkem. Ale to co by nikdy Ježíš Boží Syn neřekl a co mu vložili do úst redaktoři Reflexu (cituji „Je to buzna stará,“ vysvětlil Ježíš), uráží to kým Bůh je. V tuto chvíli již nemohu být zticha a přejít to. Mám ráda vtipy, které jsou vtipné a neuráží a vůbec mi nevadí, že tam vystupuje Bůh či Ježíš. Ale v tomto článku to je již za hranou.

Nevím, proč redaktoři Reflexu podněcují k nenávisti a hanobení křesťanství, zapomínaje že i pro muslimy je Ježíš jeden z proroků. Nedivím se, že západní civilizace jde do „kelu“ (přesněji tam kde záda již mají neslušný název), když si nevážíme lidí kolem sebe, nevážíme si ničeho a vším pohrdáme, pak i muslimům dáváme schválení tím také pohrdat a ničit.

Prague Pride – osobně nevěřím, že jsou v davu lidé, kteří žijí obyčejný život a jsou LGBT, u mnohých to ani nepoznáte, pokud to neřeknou, nevíte o nich, nepoznáte rozdíl. Oni tam nepochodují jako na karnevalu, protože jsou spokojení s tím, jak žijí a co jim společnost nabízí, nejsou víc než ostatní a ani se tak necítí. Za posledních 30 let se velmi změnil postoj společnosti k těm, kdo nejsou heterosexuálové. Nejsou to však exhibicionisté, a pokud by chtěli veřejně podpořit povědomí o tom, že jsou tu i tyto menšiny, šli by pokojně v průvodu, jako chodí ti „Pro život“ a ne polonazí či dokonce nahatí, kteří se chovají velmi vyzývavě  … ale kdo by zjišťoval, co si myslí ti obyčejní LGBT, kteří nikdy nepřijdou a nechtějí tento „pochod pýchy“ podpořit. A pár jich znám osobně, znám jejich názory i postoje k této události. Ale ti, co se tam promenádují, se svobodně rozhodli takto prezentovat sami sebe v pýše. Za to je nesoudím, je to jejich věc. A Bůh tam byl skutečně s nimi, ne však jako ten, kdo by souhlasil s jejich pýchou, ale aby jim nabídl možnost být Jím milován.

Ale článek Reflexu od Dominika Landsmana uráží někoho, koho znám, kdo je součástí mého života, kdo mne velmi miluje, kdo je pro mne vzácný a svým životem vždy jen o svém Otci Bohu mluvil s láskou a v pravdě. A nyní ti, co hlásají, aby se nešlapalo po právech menšiny, pošlapávají Božího Syna a uráží Boha Otce. Možná je mu to k smíchu, ale tady podněcuje k nenávisti ke křesťanství, hanobí Boha, na jehož zákonech byla vystavěna evropská civilizace a donedávna i jistý morální kodex, který se i díky těmto pochodům vytrácí. Teď však Evropa a Evropané ztratili smysl života, proč by měli mít ohled k druhému, když ho nemají k sobě? Miluj svého bližního jako sebe sama, co v srdci to na jazyku – tyto Boží moudra se projevují v našich životech, ať v Něj věříme či ne, a Reflex vynesl na povrch jen hanobení.

Proto, jestli se nikdo z výše postavených z jakékoliv církve oficiálně neozval na obranu Ježíše, tak můj hlas musí zaznít.